nejstarší zmínky o něm jsou z roku 1370. Na počátku 13. století to byl dozajista
dřevěný kostelík, který byl později přebudován ve slohu románském Po požáru
roku 1556 byl přebudován na gotický. K dalším přestavbám došlo po požárech
v letech 1742 a 1808, kdy získal dnešní podobu.
Roku 1556 byla ke kostelu přistavěna 24,8m vysoká pětipatrová hranolová věž,
která je ukončena vlašskou helmou.
Za kostelem je budova fary, postavená v klasicistickém stylu z roku 1796.
barokní socha z roku 1740 je umístěna vedle kostela, původně byla na náměstí. Další socha sv. Jana Nepomuckého je na můstku na Velkém Podolí.
dvoje jsou umístěny v parčíku u kostela, další troje zůstala na původních místech. Všechna jsou chráněnými památkami.
je to ojedinělý doklad staršího typu lidového domu v této oblasti
před věží kostela byl v roce 1933 umístěn památník obětem l. světové války. Na žulovém podstavci je socha Legionář, jejíž autorkou je akademická sochařka Karla Vobišová - Žáková (1887-1961), kunžacká rodačka.
původně největší kašna z jednoho kusu kamene je umístěna pod školou. Pochází
z roku 1815.
Kašna uprostřed na náměstí vznikla z 12 dílů žulového kamene. Původně byla kamenným
zábradlím kolem sochy sv. Jana Nepomuckého. Na kašnu bylo přeměněno na počátku
20. století.
Další kamenné kašny jsou např. na hřbitově, v Bystřické ulic, v některých domech.
studánka, kterou lze nalézt v Bystřické ulici. Leží v nadmořské výšce 634 m. Vodovod od Javorky se připomíná od roku 1665.
(738 m n.m.)je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z něměckého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.
Černý kámen zajímavá seskupení žulových balvanů Mackova skála

rybník o rozloze 56 ha. Jeho délka je 3 km, maximální hloubka 8 m. Hladina je v nadmořské výšce 552 m. V roce 1575 jej nechal postavit pan Zachariáš z Hradce, který získal funkci moravského zemského komořího, od čehož také získal rybník jméno. Stavitelem byl Florián Pravětický z Radvanova
l km západně od Kunžaku je na ploše 0,11 ha ojedinělá lokalita jalovce obecného. Tato oblast byla vyhlášena za přírodní památku a její genofond je chráněný